Křížem krážem Egyptem... Suchem, teplem, mořem... Hodiny a dny pouště, Nilu, moře. Poznání země afriky a její obrovské minulosti. Pro zvětšení fotky klikněte na foto. EGYPT Zem, která hroutí představy Po příletu do Káhiry najímáme ihned v noci taxi (dodávku) na 700 km dlouhou trasu na východní poloostrov Sinai. Cena byla domluvena za 6 lidí na 150 dolarů. Začíná nekontrolovatelný pohyb po Egyptu, úřady nepovolující. Ale proč ne, když chceme zažít všechno! Jede se celou noc a celý den... Rozednívá se za nekonečné cesty skrze poloostrov a s usínajícím řidičem a vidím první kouzla absolutně neznámého světa a krajiny. Dojem je neskutečně krásný... Sucho, skály, poušť... Jen obrovské Slunce začíná dávat přehnaně svou sílu... Potkáváme po silnici opuštěné dva Osly, nevíme odkud, kam a proč jdou když je nejbližší vesnice asi 150 km. Řidič usíná a začínáme se střídat v řízení, horkou vozovkou bouchlo zadní kolo. Není tak nejhůř, aby se nemohlo vyměnit, ale jsme v půli cesty a pokud by prasklo i toto, nevím jak bychom se dostaly stovky kilometrů k pobřeží po asfaltu. Jen skály a poušť. Při opravě kola vidím ze skal a pouště přicházet tři děti... Nevěřím vlastním očím... Kde se vzaly, jak je možný tady žít... Nechápu a stále koukám kde je něco k bydlení či přespání... Nikde nic... Tři děti jsou u mě a dávám jim bonbóny. Fotka naznačuje samotu, se kterou se tu musejí kdesi potýkat. Až po odjíždění jsem zahlédl pár domků na rovné, přitom skalnaté poušti. Ale tady přeci nejde žít... Děti jsou ale důkazem opaku. Jedeme pouští dál. Při projíždění kolem jedoucích aut se navzájem na sebe upozorňuje troubením, aby se protínající vozidla zařadily do svého pruhu a minuly se tak bez střetu. Ráz krajiny je stále stejný, jenže nekonečně obdivovaný. Je to jiná planeta nebo kdesi život... Cestou blízko městeček stavíme asi třem policejním hlídkám ohledně migrace osob a kontole ozbrojených atentátníků. Dojíždíme do naší vesnice Dahab, kterou jsme objevili na mapě a skrývá naše plány a představy. Jedeme poznávat Egypt a potápět se do hlubin Rudého moře. Píchli jsme, a najednou děti...                                  Dahab - Sinaj              Restaurace pouze tohoto typu 5 km odloučený Diving center                                             A jedeme do pouště! Po třech dnech soužití s lidmi se loučíme s dokonalostí vesnice Dahab a bohatstvím moře. V zemi prohibice jsme díky vlastím zásobám udělali noční šou pro celé centum... Dokonce jsme z nich vydundali a tak přísně zakázaný alkohol, a to dva frťany za přibližně naší stovku. Že jsme tam lezli... :-) (Dál beze slov). Kouření z jejich takzvané "Šíši" se stalo samozřejmostí a už nebyl den bez této atmosféry a pohody. Odjíždíme ranním taxikem z Dahabu o sto kilometů níže na cíp poloostrova Sinai, do supermoderního centra turistiky především Italů - Sharm el Sheikh. Zde chápeme neomezené dimenze peněz a touhy po teplu, moři a dokonalosti dovolené... Zde to není za 30000.- ani za 40... Tohle se musí vidět... Mnoha milionové dolarové hotely s obrovskými bazény, za kterými začíná nekonečná poušť a před nimi nejkrásnější moře světa... Při vjezdu oči nechápou kde to člověk je, ale jsme stále v Egyptě. Je to pohádka super moderní doby a rekreace. Je jasný, že zde nemáme šanci na ubytování... Ale přesto... Nacházíme krásný hotýlek se zahradními pokoji směrem do pouště... Majitel Mahmoud je od táty Holanďana a matky Egypťanky. Špičkovej chlap a jeho obsluha ze Súdánu je dokonalost pro nás, kteří tohle zažívají poprvé - ať si hosté užívají, stále jsou to jejich sluhové... Ubytování 12 dolarů na osobu a noc 2 dny finančně vydržíme. Jsme tu za potápěním a poznáváním. Jsme totiž v ráji... Ihned lezeme sehnat diving a domlouváme na zítra. Den lodí a 2x ponoření příjde na 40 dolarů na osobu s jedním jídlem. Pak už jdeme kolem hotelů a skrz ně k moři. Jenže nevykoupej se v takovém přepychu! Fotka hovoří sama za sebe. Den končí kompletní procházkou celým městem a stylem nejvyspělejší civilizace. Je večer - opět noční zábava s alkoholem a tentokrát majitelovou striptérkou služebnou... Pohoda klidu a relaxace opět díky fotce. S majitelem se opíjíme a večeříme s nimi společně při dávce alkoholu. Díky nám totiž mohli zde na naše pasy nafasovat asi 4 litry Whisky a asi 4 kartony piv. I zde jsme jako doma. Druhý den děláme tůru po poušti asi 7 km severně odkud chůzí a šnorchlováním v moři plaveme zpátky. Hloubky moře se nedají popsat, divadlo nekonečných barev a množství života. Téměř se dotýkáme jedovatých ryb Perutýnů a nebezpečné murény. Nikdo nechápe co je dole pod vodou za bohatství krásy. Dva dny strávené zde v Sharm el Sheikh jsou k nezapomenutí. Jede se dál I tohle je Egypt... Sharm el Sheikh                            Pohoda, teplo, pití... Vyjíždíme na další trasu tentokráte lodí přes moře z tohoto poloostrova do vnitrozemí Egypta do jednoho z nejznámějších center turistiky Hurghady. Loď jede asi 7 hodin a lístek výjde kolem 500 Kč. V Hurghadě se po příjezdu lodí rvou o nás hoteliéři a zaměstnanci. Vybíráme levný a malebný hotýlek. Stále je všude čisto a útulně. Bohužel ne už venku je tak malebno. Postel se snídaní v ceně jsme platili 60 Kč na osobu a noc. Nemá smysl vyprávět o cestovních kancelářích a kde spí naši turisté sem dopravený. Jsme tu opět dva dny. Potápění, město a památky. Odtud odjíždíme autobusem do Aswanu. Autobus byl dle plánu přistaven kolem 16. hodiny, ale ani půl hodinu potom nikdo nevěděl kde je a jestli přijede. Přesto najednou je tady, neexistuje jízdní řád, je to dle odhadu dlouhých tratí autobusů. Za 120 Kč jedeme dalších 700 km do Aswanu, města s největší přehradou na světě. Délka hladiny zadrženého Nilu je 400 km vedoucí až do Sudánu. Autobus jede částí trasy pouští bez silnice, je všude oblak prachu, že není vidět na řidiče. Po příjezdu nás čeká u autobusu nad ránem hoteliér, který o nás díky kamarádovi věděl. Čeká na zastávce a jen si házíme asi ve 4 hodiny ráno batohy na hotel, sedáme do dodávky a ihned vyrážíme 300 km na hranice Sudanu do Abu Simbel na sochy, jedny z nejkrásnějších Egyptských památek. Cesta silnicí po poušti je nekonečná, témeř 40 stupňů a stále poušť. Je nádherná... Jen kdyby to tak nepeklo. Fata morgána celou cestu v dáli ukazuje stále obrovské moře poblíž... Ale je to právě jen zrdcadlení vzduchu. Úvodní fotka je z této trasy. Na půli cesty je jedna zastávka se stínem a chladnou vodou k napití. Je to malá retaurace pro odpočinek na trase. Ještě že to tu je. Vedro je úmorný. Konečně jsme v cíli trasy, která nás dovedla na úplný jih Egypta - Abu Simbel. Odtud je to do Káhiry přibližně 1700 km. Z Hurghady totálně na jih - Abu Simbel Vnitřní kresby stavby chrámu Zde trávíme celý den, strašné vedro, ale to co vidíme je fantastický. Každá takováto památka je neúměrně vysoká cenou za vstup vůči poměrům v Egyptu. Sem to stojí asi 400.- Kč na osobu. Ale protože jsme měli naše občanské průkazy, které posloužily jako studentské karty, tak jsme na polovině ceny. Sranda musí být. Abu Simbel - Nil Fotografie stále ukazuje, kde přehrada ze vzdáleného Aswanu drží stále vody Nilu pod kontrolou. Odpoledne jedeme opět zpátky do Aswanu. Jsem absolutně umořen horkem a cestou... Po sprše ulehám navečer do postele, ale ne na dlouho. Přišli mě vytáhnout, abych šel s nimi ven protože tohle město stojí za to... Nechtíc, ale jdu. Ani tričko jsem si na sebe nevzal. Vycházíme navečer do ulic města Aswan. Po již spousty zážitcích po Egyptu je tohle úplně jiné město. Možná na pohled ne tak odlišné, rozhodně zvláštní co do lidí, obchůdků a uliček. Trochu jsem pozapoměl bez toho trička, že jsem v jiné zemi... Zapoměl jsem na víru... Hned v první uličce na mě už pokřikují, ale protože jsme zvyklí běžně na projevy zvláštnosti, navíc zde v tomto městě, kde turistika moc nekvete pro izolovanější pocit náboženství a tím i nebezpečí smrti. Až o pár kroků dál ke mě přicházejí dva z obchodu a velmi přísným pohledem naznačují, že tohle je tu zakázáno. Prostě bez trička nesmím od nich odejít mezi lidi na ulici. Jelikož je tu spoustu krámků, ihned si kupuju nové tričko a jejich strohý úsměv potvrzuje spokojenost s mým souhlasem dodržování jejich pravidel. Zvláštní zkušenost, ale asi k nezaplacení pro nebezpečí číhající v každém Egypťanovi. Nikdo neví jakou víru kdo zastává. Tutistika je totiž přímý boj proti jejich víře. Noční Aswan dýchá komunitou vnitrozemí oddělenou stovkami kilometrů od hlavních turistických center. Skutečný Egypt je vidět právě zde. Chováním, uzavřeností a přísným režimem. Nechci to však příliš zveličovat, rozhodně odlišnost města je nanejvýš pozorovatelná. Hliněné cesty ulic, trh i obchody jsou krásnou přehlídkou chudoby a i kultury. Centrum je moderní, ostatní trochu špinavé, ale to je tu všude. Kvůli tomu tady ale nejsme. Druhý den máme během chvíle zajištěnou jachtu na povození se na Nilu. Klidná řeka zde ještě není takovým veletokem, navíc asi posledním čistým místem jejích vod. Nastupujeme na palubu a čistota vody je úžasná, čímž nás překvapil jejím napitím i samotný majitel lodi. Nil je zde jako jezero Odjíždíme dalším dnem ráno, nyní však pohodlným a velmi solidním vlakem. Naší další zastávkou je Luxor! Nejzajímavější a s pyramidami nejfrekventovanější část turistického Egypta. Právě zde je naleziště největších a nejstarších hrobek dávné minulosti. Chrám Karnak, Obelisky, údolí králů a královen, samotný Luxor. Nejfrekventovanější místo Egypta Tady prožíváme skutečnou minulost naší civilizace. Procházíme všechny památky a jsme nadšeni. Z ulice sbírám upadlou podkovu od potahu Osla pro štěstí. Procházíme díky náhodě i nově odkrývaný chrám, kde ještě nikdo nebyl. Prostě nás za bakšiš pustili. Rovněž zde končí naše výlety za poznáním. Další mezipauzy nepopisuji, jiné města a cestování vlakem, Nil a okolí. Je toho nepopsatelně... Jedna fotečka z povodí Nilu... Cestou stále už na Sever. Okolí Nilu je velmi úzké Blíží se cíl poznávání Egyptské minulosti, součastnosti a objevování jednoho z mála nejkrásnějších moří světa a jeho hloubek... Naší poslední zastávkou je obrovské muzeum v Káhiře, kde vstup výjde na 800.- a extra vstup do místnosti s nejcennějším nálezem mumie Tutanchámona je 1000.-, ale to už nejdeme. Muzeum je tak obrovské, že za celý den neznáme co je v něm. Neskutečný... To co je největší zážitek z Egypta pro každého, my máme poslední dva dny - Pyramydy. Jak je vidět na fotce, objeli jsme je na koních a především filmové záběry hovoří samy za sebe. To vše máme za sebou a loučíme se s tak krásnou zemí. Jiný styl, život a podmínky přinutili obyvatelstvo jinak žít... Pohodlná cesta kolem pyramid Tady končí putování Egyptem... ...A zážitků na celou knížku... Egypt tedy aspoň trochu stručně tímto způsobem.